Ženy berou o tisíce méně, než muži. Proč?

Teď v Evropě začala kampaň s cílem upozornit na nespravedlivé rozdílné odměňování žen a mužů. Kritizován je především stav, kdy ženy ve stejném postavení, ve stejné či srovnatelné profesi a za stejnou pracovní dobu dostávají menší plat.

Rozdíly rostou se vzděláním

Podle posledních průzkumů se rozdíly v odměňování zvyšují se vzděláním – vysokoškolačky vydělávají, v porovnání se stejně vzdělanými muži, méně, než ve skupinách se základní či střední školou. Učitelka, střední a vyšší manažerka, lékařka apod. tak mají výplatu o tisíce korun nižší, než jejich stejně postavení kolegové.

I větší obětavost je k ničemu

Rozdíly ve mzdách mužů a žen zaměstnavatelé často ospravedlňují vyšší ochotou mužů k přesčasové práci, větší obětavostí a angažovaností. A riziko spatřují také v možnosti otěhotnění žen, které pak většinou na tři roky opouštějí pracovní proces.

Průzkumy však potvrdily, že se jedná pouze předsudky. Je to naopak: oproti mužům jsou ženy ve svém zaměstnání aktivnější a zároveň i výrazně ochotnější k přesčasům a nadstandardnímu pracovnímu nasazení.

Nicméně, v Česku bere žena – v porovnání s tzv. průměrným zaměstnancem – o tři tisíce korun méně.

Dobře placené předsudky

O muže je mezi zaměstnavateli obecně větší zájem. A zrušení povinné vojenské služby (o mladíky před vojnou nestál vůbec nikdo) zvýšilo atraktivitu mužů ještě více.

Na druhou stranu však existují zaměstnání, která jsou doménou žen. Takovým povoláním je učitel. Poměr mužů a žen ve školách je 32 ku 78 procentům. Podobná situace je i v soudnictví, kde působí více než dvě třetiny žen.

Z průzkumů i z reakcí zaměstnavatelů vyplývá, že vyšší plat pro muže je následkem jejich tradičního upřednostňování v zaměstnání. Svou roli tu hrají i neopodstatněné předsudky o pracovním výkonu žen.

Jak dopadne Špidla doma?

Proti platové diskriminaci se však ženy mohou bránit jen velmi těžko.  V praxi může šéf odlišné mzdy vysvětlit právě subjektivními kritérii, například větší spokojeností s prací muže apod. Navíc toto je výrazně hůře prokazatelné, než například diskriminace při přijímání do zaměstnání.

Dodejme, že uvedenou problematikou se žádná státní instituce aktivně nezabývá. Například agenda ministra pro lidská práva se omezuje především na mediálně sledovaný boj s extremismem.

Diskriminace žen, a to nejen v oblasti odměňování, mezi priority rozhodně patří.  Evropskou kampaň pořádá resort, v jehož čele je Čech Vladimír Špidla. Uvidíme, jak dopadne doma.

miz

Přečtěte si také
Předmanželská smlouva? Vyplatí se, ale ne každému Triky, které ušetří pár tisíc ročně Co vám exekutor nesmí vzít